Historie

Ostrovy byly osídleny lidmi asi před 30.000 lety. Na Filipíny se přesídlovali lidé především z malajské a indočínské oblasti a i v důsledku toho byly Filipíny rozděleny na mnoho malých územních celků s různou kulturou.

V roce 1521 objevili Filipíny portugalci. Byl to známý mořeplavec Fernao de Magalhaes. Magalhaes byl ale 27. dubna 1521 zabit v bitvě a zdejší území bylo pod španělskou korunu začleněno až Miguelem de Legazpi. Filipíny byly pojmenovány po Filipu II. Španělském.
Souběžně se španělskou kolonizací sem pronikal islám z Bruneje, avšak španělský vliv převládl a dominoval souostroví dlouhých 300 let, a to i přes choutky různých dalších kolonizačních dobyvatelů jako byli holanďané či britové.

Filipíny, které se staly významnou křižovatkou obchodních cest se však začaly proti Španělům bouřit. První povstání vypuklo v roce 1872. Skončolo však porážkou povstalců.
Dodnes je oslavovaný národní hrdina, bojující proti španělskému útlaku, vystudovaný lékař a básník dr. José Rizal, který byl však popraven. Veškeré jeho úsilí a hlavně jeho konec z něj učinily národního mučedníka a hrdinu. Jeho sochy nalezne po celém souostroví. Rizal však ve Filipíncích podnítil národní cítění a když roku 1898 vypukla španělsko-americká válka tak se Filipínci se přidali na stranu Američanů. Za to získali příslib nezávislosti.
Ovšem po vyhrané válce se Filipínci dočkali jen dalšího vládce.

Následovala dlouholetá partyzánská válka, ve které zahynulo na milion Filipínců a přibližně 5.000 Američanů. Na Filipínách zaveden americký právní systém a ústava podle amerického vzoru. USA zde hodně investovali do infrastruktury a učinili pro Filipíny daleko více než Španělé. Ve 2 světové válce byly Filipíny okupovány Japonskem a po skončení II. světové války se Filipíny staly nezávislou republikou. S USA včak byla uzavřena smlouva, na jejímž základě mohly USA po následujících 99 let udržovat na Filipínách vojenské základny.
Prvním prezidentem se stal Manuel Roxas, orientovaný na USA .

V letech 1965–1986 na Filipínách panoval režim nacionalisty Ferdinanda Marcose. Ten se snažil
zabránit separatistickým snahám musliských Morů v jižní části Filipín. Z tohoto důvodu byl jeho režim také podporován Washingtonem. Marcos byl zavražděn. Novou prezidentkou byla zvolena vdova Cory Aquinová.

Roku 1991 vypršela americko-filipínská smlouva o amerických základnách na filipínském území a Američané se snažili prezidentku pomocí navýšení finančních dotací přesvědčit, aby mohli svou vojenskou přítomnost prodloužit. Přestože vláda prezidentky Aquinové s přítomností amerických vojáků v zemi souhlasila, byla nakonec nucena vzhledem k odporu opozice a obyvatel prodloužení smlouvy odmítnout.